Aby bylo možné provést novostavbu tratě z Prahy do Drážďan Krušnými horami, je nutné postavit na této trase přeshraniční tunel s minimální délkou 25 km, z čehož minimálně 14 km leží na německé straně.
Jedná se tedy o nejdelší železniční tunel v Německu.
Jak by mohl tunel vypadat?
Na dvoukolejných tratích jsou u dlouhých a velmi dlouhých tunelů (s délkou > 20 km) tunely provedeny jako paralelní jednokolejné roury, pokud má provoz předpokládat neomezenou smíšenou dopravu osobních a nákladních vlaků.
V tomto případě osoby unikají a záchranné složky zasahují přes propojovací štoly a sousední tunelovou rouru.
Jak lze tunel postavit?
Způsob výstavby závisí jednak na geologické charakteristice hornin a jednak na výšce krytí popř. hory nebo kopce. Rozlišujeme mezi raženými a hloubenými tunely. U ražených tunelů se tunelové roury razí postupně skrze horninu. Používá se k tomu buď trhavina nebo speciální vrtaný stroj nebo bagr.
Zatímco u odstřelu jsou ručně vsazovány a odpalovány nálože, u tohoto typu výstavby se tunelem pod tlakem provrtává tunelovací stroj se speciálním vrtným kotoučem. Hned poté se skládají betonové segmenty do skruže a už stojí hrubá stavba tunelu. Vytěžená hornina je odvážena ven ze vznikajícího tunelu pomocí dopravníků a čerpadel.
Co je to tzv. tunelový třesk (Sonic Boom) a jak mu lze zabránit?
Když vjede vlak ve vysoké rychlosti do tunelu (> 200 km/h), dojde ke zhuštění tzv. mikrotlakových vln, které vlak sune před sebou. Takto svázané tlakové vlny pak předběhnou vlak rychlostí zvuku a při svém vystoupení ven z tunelu na jeho konci vytvoří slyšitelný třesk. Tento efekt je dále umocněn například v jednokolejném tunelu s úzkým profilem. Ve srovnání s dvoukolejnými tunely se zde tlakové vlny nemohou rozprostřít.
Řešením jsou kryty s ventilačními otvory, které jsou osazeny na vjezdových portálech tunelu. Díky tomu lze velkou část těchto zhuštěných tlakových vln nechat při vjetí do tunelu uniknout nahoru. Ve výsledku jsou tlakové mikrovlny, které předbíhají vlak, minimalizovány do takové míry, že k třesku na konci tunelu nedojde.
Bezpečnost, požární ochrana a ochrana v případě mimořádné události jsou v železničním provozu, zejména u tunelů, absolutní prioritou.
Více informací, např. k možnostem předjíždění, naleznete pod bodem nabídky Požární ochrana a bezpečnost v případě mimořádné události.