Budoucnost patří jen tiché železnici. Proto chce společnost DB citelně ulehčit obyvatelům žijícím v blízkosti tratě. Mezi rokem 2000 a 2020 se má hluk z železniční dopravy snížit na polovinu. Průměrná hodnota hluku z železniční dopravy se má snížit o 10 decibelů (dB (A)), což odpovídá lidskému vnímání zeslabení hlasitosti na polovinu. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, sází společnost DB AG na celkovou nadřazenou koncepci zahrnující opatření na síti, ale i samotných vozidlech.
Základem této nadřazené koncepce jsou dva pilíře: místní pevná ochrana proti hluku na infrastruktuře a útlum hluku na vozidle. Dalším cílem je přijetí akustických opatření na vozidlech, která zmírňují hlukovou zátěž. Tato opatření bojují s hlukem v místě jeho zdroje. Ústřední roli přitom hraje přezbrojení stávajících vozidel na tiché kompozitové brzdové destičky – tzv. „tichou brzdu“. Spolu s dobrou péčí o kolejnice se tak hluk vznikající jedoucím nákladním vozidlem sníží až o 10 dB (A) při průjezdu, tedy na polovinu. Tím je potírán významný zdroj hluku v nákladní železniční dopravě.
Aktuálně je přezbrojeno přibližně 90 % vozidel DB Cargo provozovaných v Německu a nové vozy jsou již dlouhou dobu vybavovány výhradně touto technologií brzd. Do konce roku 2020 bude celá flotila společnosti DB Cargo tichá.
Přezbrojení stávajících vozidel je založeno na dvou systémech pobídek: programu podpory Spolkového ministerstva dopravy a systému oceňování dopravní cesty na základě hluku (LaTPS) společnosti DB Netz AG, který hlučné vlaky penalizuje příplatkem a používání tichých, přezbrojených vlaků naopak zvýhodňuje. Spolková vláda navíc se změnou jízdního řádu 2020/2021 zakázala používání hlučných nákladních vlaků na německé železniční síti. Zákon si můžete přečíst online zde.
U výstavby nových tratí a jejich zásadních reskonstrukcí předepisuje Spolkový zákon o ochraně před imisemi (BImSchG) z roku 1974, aby nedocházelo k poškozování obyvatel a životního prostředí hlukem. Nárok obecně vzniká v případě výstavby nových tratí. A to platí také pro úsek Ústí nad Labem – Heidenau. V případě potřeby zásahu do stávající infrastruktury tento zákon platí jen v případě, kdy dochází k zásadní stavební úpravě. „Zásadní stavební zásah“ znamená zásah do podstaty železniční cesty, například znatelným posunem dopravní cesty.
Zvýšení počtu vlaků nebo jejich rychlostí naopak bez zásadních stavebních zásahů nepředstavuje žádnou změnu a nejsou tedy ani důvodem nárokování opatření protihlukové ochrany. Toto je prověřováno v rámci přípravy projektu pro úsek Drážďany-Heidenau.
V průběhu projektu jsou vypracovávány hlukové studie na základě 16. spolkové směrnice o ochraně před hlukovými imisemi (16. BImSchV). Z nich vyplývá, kde a v jakém rozsahu je třeba učinit opatření.
Rozlišuje se zde přitom mezi aktivními a pasivními opatřeními.
Mezní hodnoty, které je třeba podle 16. vyhlášky o provádění spolkového zákona o ochraně před imisemi (nařízení o ochraně před hlukem z provozu) dodržet, se stanovují v zákoně.
V rámci přípravy na územní řízení byla rovněž provedena posouzení hluku pro všechny varianty (nařízení o územním plánování část C, bod 4.3 Dopady hluku v prostoru stávajících sídelních ploch od strany 52; Znalecký posudek v části D.2).
V okolí železniční tratě se mohou objevit vibrace, které jsou pro člověka částečně vnímatelné. Jedoucí vlaky vytvářejí mechanické kmitání, které se přenáší buď jako strukturální hluk přes zeminu nebo vzduchem. Strukturální hluk, který s rostoucí vzdáleností klesá, se šíří v zemině ve formě vln a může dojít k jeho přenosu na budovu přes základy. Rezonování stěn a stropů je pak vnímáno jako vibrace. Pokud v důsledku rozkmitání stěn a stropů vzniknou slyšitelné zvukové vlny, hovoříme o tzv. sekundárním hluku šířeném vzduchem.
Ochrana proti vibracím je stejně jako ochrana proti hlukovým imisím upravena ve Spolkovém zákoně o ochraně před imisemi (BImSchG). K zabránění škodlivým dopadům vibrací na životní prostředí se podél tratě provádějí odpovídající technické studie vibrací.
Tato šetření probíhají v souladu s technickými pravidly norem DIN a směrnicemi spolku VDI a počítají se v nich jako stávající zátěž imise od stávajících zařízení. Konkrétní opatření ke zmírnění nebo šíření těchto zvukových vln jsou potom připravována na míru pro dané místo.
Přímého narušení nebo poškození konstrukce budovy, např. trhlinami ve zdivu nebo omítce, hlukem z železniční dopravy přenášeným konstrukcí se však není nutné obávat ani u budov stojících velmi blízko k železnici.